Den 10 – Poslední den v Limě a cesta domů

20. 11. 2024  ·  Barranco na sluníčku, Katka sáhne na Pacifik a noční odlet přes Paříž

Ahoj přátelé, naše zápisky jsou u konce, vracíme se domů. Tady je poslední várka fotek a souhrn posledního velmi dlouhého dne – nebo spíš dvoudne.

Dnes dopoledne nikam nespěcháme, v klidu snídáme a kolem poledne se vydáváme do čtvrti Barranco, která je nedaleko našeho hotelu. Dozvídáme se, že Jirka je už v letadle do Madridu. Nakonec nestrávil noc na letišti, jak měl v úmyslu – ubytoval se v hotýlku nedaleko letiště. Callao není moc bezpečná čtvrť, ale prý to bylo v pohodě.

Jirkovy snímky z ranní procházky v Callao

Přikládáme dvě fotky od Jirky z jeho ranní procházky čtvrtí Callao u letiště.

Vrak starého rezavého auta zaparkovaný na ulici v periferii Limy v Callao
Callao ráno – vrak auta přímo na ulici, taková je zdejší realita
Ulice v periferii Limy Callao se starou zástavbou, reklamami a zaparkovanými auty
Callao – předměstí Limy u letiště, trochu jiná tvář velkoměsta

Barranco na sluníčku

Na hlavní náměstí do Barranca si bereme Uber. Dnes svítí sluníčko, a tak barvy zdejších koloniálních domků vyniknou lépe, než když tu byl Petr naposledy.

Řada barevných koloniálních domů v ulici čtvrti Barranco v Limě za slunečného dne
Barranco na sluníčku – barvy domů vyniknou mnohem lépe než když je zataženo
Historizující růžová budova knihovny v Barrancu s věžičkou a sloupy
Biblioteca – místní knihovna v historické budově s hodinovou věžičkou

Nakoukneme i do místní knihovny v historické budově. Barranco je plné pouličního umění – murálov na zdech, v podchodech i v postranních uličkách.

Katka stojí před velkým muralo s obličejem starší ženy a růžovými květinami v Barrancu
Katka u jednoho z nespočetných murálů v Barrancu
Velký mural s obličeji dvou žen, jejichž vlasy tvoří barevné tropické květy, na zdi v Barrancu
Street art v Barrancu – barvy, tváře a tropické motivy na každém rohu
Mural s dívkou v červených šatech nesoucí velký klíč na žluté zdi v Barrancu, avokádový maskot v pozadí
Dívka s klíčem a za rohem avokádo v brýlích. Barranco nikdy nepřestane překvapovat.
Mural s dvěma tváří chlapců s ptáky a rostlinami uvnitř srdce na modré zdi v Barrancu
Pouliční umění v Barranco

Konečně Pacifik!

Snažili jsme se dostat z útesu po schodech dolů na pláž, jenže cesta byla zavřená. Co se dá dělat – jedeme alespoň na zmrzlinu a pokračujeme podél moře nahoře na útesu. Nakonec si bereme znovu Uber, aby nás popovezl k dalšímu schodišti na pláž.

Pohled shora na pláž LimY se slunečníky, ležadly a tyrkysovým oceánem
Pláž Limy z výšky útesu
Pohled z pláže na útesy Miraflores s budovami, paraglideristy a Tichým oceánem
Pohled zpět na útesy Miraflores – tak to vypadá z pláže, kam jsme se tak dlouho nemohli dostat

Katka je konečně spokojená – sáhla si na Pacifik. Kousek moře si přiveze i domů: má mokré kalhoty a boty.

Katka stojí v příboji Tichého oceánu na tmavém oblázkovém břehu Limy
Katka a Pacifik
Panoramatický pohled na pobřeží Limy z útesu Miraflores s moderní budovou v popředí
Lima z útesu – pobřeží táhne se do ztracena

Supermarket Wong – ovocný ráj

Času ubývá, Lima se ucpává, a tak je nejvyšší čas vrátit se do hotelu pro zavazadla a vyrazit na letiště. Ještě koupit něco k jídlu. Přikládáme obrázky z ovocné sekce supermarketu Wong – fascinuje nás tam výběr ovoce.

Police v supermarketu plné různých druhů banánů – žluté, zelené, červené a miniaturní
Několik druhů banánů v jednom regálu
Regál s exotickým ovocem – manga, čerimoja, maracujá, ananas a jiné neznámé druhy
Výběr ovoce v supermarketu – čerimoja, různé druhy manga a spousta dalšího, co neznáme

Cesta na letiště

Je těsně před 18. hodinou a vyzvedává nás opět Uber. Nejdřív to vypadá na příjezd na letiště v 19:19, ale jak se probíjíme ucpanou Limou, čas dojezdu se zhoršuje. Nakonec cesta trvala skoro 2 hodiny.

Limský dopravní kolaps – autobusy, auta a minibusy ucpávají dálnici při pohledu z nadjezdu
Lima v 18 hodin – bez zácpy to prostě nejde, ale naštěstí máme dost času
Žlutý autobus přejíždí přes duhově zbarvený přechod pro chodce v centru Limy
Duhové přechody

Naštěstí máme dostatečnou rezervu a na letišti jsme včas. Ještě utrácíme poslední Soly. Když jsme na tomtéž letišti byli cestou do Cusca, byly ceny v části pro vnitrostátní lety přijatelné. V mezinárodní části se nás však snaží oškubat snad ještě víc než na letišti v Praze.

Přes Paříž domů

V Paříži jsme o ¾ hodiny dříve, než bylo v letovém řádu. Sněží tu a je bílo. Brrr. Musíme tu přečkat pár hodin a hurá do Prahy. V Praze jsme s půlhodinovým zpožděním a navíc jedeme domů na lehko – naše kufry nepřiletěly. V Paříži byl díky sněhu zmatek a spoustu letů zrušili; jsme tedy rádi, že jsme doma, i když bez kufrů.

Děkujeme všem za příznivé ohlasy – každá vaše zpráva nás potěšila.