A co říci závěrem?

Nemůžeme říci, že jsme procestovali Peru, měli jsme hen pár dní a viděli tři kousky obrovské země. Byli jsme v suchém hlavním městě na pobřeží Pacifiku, přiblížili jsme se pláním Nazca, ale jen na půl cesty, ale i tak to byl poučný výlet podel moře a v národním parku. Výlet do 3500 metrů nad mořem a potom skoro do 5000 byl doslova dechberoucí. Po celou dobu jsme poctivě “vzorkovali” místní pochutiny a nápoje. A že je co objevovat.

Nebyli jsme na to sami, chceme moc poděkovat Jirkovi a Marině za prima společnost a taky víc fotek do domácího alba.

Kromě plánovaných událostí bylo i dost nečekaného jako třeba varování v mobilech, kvůli množství srážek v oblasti kolem Cuzca. Bouřky nás trochu potrápili při pěších cestách v Cuzcu, ale nejhorší bylo jen to, že jsme měli mokré boty. Vzpomínáme i na našeho řidiče, který nejen že neuměl anglicky, ale ani moc španělsky. Díky Jirkovi jsme viděli kudy jezdí Inca rail a vůbec další zajímavosti týkající se železnice. Díky Marině a její peruánské kolegyni profesorce chemie jsme zase objevili ovoce, které bychom asi jinak neochutnali. Některé super lahodné, jiné z kategorie “zajímavé”.

Po každé cestě máme seznam dalších míst na příště. Třeba se nám konečně podaří ten přelet nad planinami Nazca anebo podívat se, kde se zrodil vor Kon-Tiki a na jezero Titicaca a vidět více hor... Je toho ještě spousta.

Ale i to, co jsme zažili teď bylo jako ochutnávka moc dobrý!