Ahoj přátelé, je tu další stránka našich zápisků z Peru. Díky za kladné ohlasy, motivuje nás to pokračovat.

Po skvělé snídani v hotelu se cesty Katky a Petra pro většinu dne rozdělily. Katku čeká první den mezinárodního jednání, kde má dvě přednášky. Budeme se tedy držet Petra, který vyrazil poznávat Limu. Začíná tu jaro, a tak jsou tu celkem příjemné teploty kolem 21–22 stupňů. Nad Limou se celý den držely mraky, nebo to možná byla smogová poklička. Jezdí tu dost starých autobusů a náklaďáků, i osobní auta tu už ledacos pamatují. Elektrické auto jsme neviděli ani jedno. Dokážete si tedy představit, jak ovzduší v takovém velkoměstě vypadá.

Je tu docela dost parků, které dělají pobyt ve městě snesitelnějším. V parcích to tu voní, jako když v Praze vstoupíte do skleníku v botanické zahradě. Je tu dost vlhko.

Miraflores – útesy nad Pacifikem

Ta část Limy, kde bydlíme, se jmenuje Miraflores a začíná hned na útesech ležících desítky metrů nad mořem. Není to tedy tak jednoduché se dostat dolů na pláž a promenádu těsně kolem moře. Ale i tady nahoře vede na okraji útesu promenáda s krásnými výhledy na Pacifik. Bývala tu lanovka z útesů na pobřeží, ale je už nějakou dobu v rekonstrukci a vypadá to, že ještě nějakou dobu bude.

Dole těsně pod útesem, hned vedle moře, vede ona Panamerická dálnice.

Cesta do Barranca

Dále podél pobřeží na jih se dá dojít až do čtvrti Barranco. Není však úplně pravda, že by se do Barranca dalo dostat jen po okraji útesu. Útesy narušuje hluboká strž, kterou se nahoru do kopce prodírá část dálnice. Pro pěšáky to ale znamená zajít přes kilometr do vnitrozemí, kde je most, a pak zase zpět nad moře. Staví se tu most pro pěší, kterým se cesta přes strž výrazně zkrátí, ale zatím je tahle cesta nepoužitelná.

Barranco – koloniální čtvrť

Čtvrť Barranco je stará původní část města z koloniálních dob, kde si bohatí Španělé nechávali stavět honosné vily. Některé domy jsou moc hezké a některé zase zoufale chátrají. Celkově je to tu takové trochu ošoupané a dávný lesk se vytrácí. V noci to tu prý žije, ale to nedokážeme posoudit. Je to asi hlavně turistická oblast, která nabízí ubytování právě v těch koloniálních vilách.

Zatím jsme tu v Peru viděli jen pár náměstí, ale vypadá to, že typické peruánské náměstí je obdélníkové s nějakou zelení uprostřed. Nesmí chybět kostel, který je ale pro nás netypicky na jednom z rohů. Když koukáte přes náměstí, je to levý roh. Stejně to vypadá i na náměstí v Barrancu.

Na opačné straně náměstí, než je kostel, je stará knihovna.

Barranco je ve všech průvodcích doporučováno jako místo, které musíte v Limě vidět. Já bych to ale mezi místa, která tu musíte vidět, nezařadil. Má to své kouzlo, ale podobných míst jsme už viděli hodně a tady to začíná chátrat.

Cestu zpět zvolil Petr vnitrozemím, až dorazil do Kennedy parku, který je poblíž hotelu. Tenhle park je zvláštní tím, že tu bydlí odložené kočky. Park má několik částí a každá z nich je dokola ohražená plůtkem. Do jednotlivých částí se dá normálně vstoupit a hrát si tam s kočkami, které tu přebývají. Kočky tu mají své domečky a na mnoha místech tu jsou misky s vodou a krmením. Kočky jsou většinou krotké a rády se nechají hladit.

Petr měl za úkol směnit další peníze na místní soly. Vyskytují se tu malé směnárny, které mají dobrý kurz, ale i banky klasicky měnicí peníze. Přímo před bankami tu však postávají muži i ženy ve vestičkách s logem banky a vyšitými symboly € a $, mávají balíčkem peněz a kalkulačkou. Po zkušenosti s podvodnými směnárníky u nás v Praze jsme se jim raději vyhnuli, i když tihle vypadali celkem důvěryhodně.

Večerní Lima

Ještě pár fotek večerní Limy ve čtvrti Miraflores a hurá zpět do hotelu na koktejl pořádaný Katčinou konferencí.

Podaří se zítra Petrovi ulovit nějaké hezké fotky z centra Limy?