Den 7 – Procházka Cuscem

17. 11. 2024  ·  Muzea, kostely, tržnice San Pedro, Qorikancha a večer v dešti s pláštěnkami

Ahoj přátelé, dnes vás zveme na výlet po městě Cusco.

Jako obvykle, celou noc pršelo, až lilo, a ráno se vyčasilo. V klidu jsme posnídali a kolem 10. hodiny se vydali do centra. Náš hotel je trochu na kopci a centrum města je hned pod námi.

Panoramatický pohled na Cusco ze střechy hotelu s terakotovými střechami a kopci
Pohled na ranní Cusco ze střechy hotelu

Incká zeď

Cestou dolů se nám odkrývají nádherné výhledy na úzké uličky a okolní kopce. Míjíme také památnou inckou zeď s obřími kameny, kde se každý turista musí vyfotit.

Obří incká kamenná zeď s dokonale zapadajícími kameny v uličce Cusca
Incká zeď – kameny zapadají do sebe bez malty tak dokonale, že nedokáže projít ani list papíru
Petr prochází úzkou uličkou podél incké kamenné zdi s výhledem na Cusco
Úzká a strmá ulička v Cuscu

Plaza de Armas

Na hlavním náměstí Plaza de Armas jsou dva velké kostely – katedrálu jsme se rozhodli navštívit. A ouha, naše turistické vstupenky tu neplatí. Cink, cink – 40 Sol na osobu. Navíc se uvnitř nesmí fotit. Je to tam hezké, ale nic speciálního. Nejvíc nás zaujala galerie s malovanými portréty všech biskupů, i těch současných.

Plaza de Armas v Cuscu s žlutými záhony, katedrálou a kostelem Compañía de Jesús
Plaza de Armas – dvě dominanty náměstí a kvetoucí záhony
Dřevěné vyřezávané balkony na koloniálních budovách kolem Plaza de Armas v Cuscu
Každý balkon na Plaza de Armas je jiný

Pokračujeme dál po náměstí, obdivujeme krásné dřevěné balkony. V jednom z podloubí vyměňujeme peníze – překvapivě tu mají všichni stejný kurz. Dokonce jsme sehnali i známky na pohledy.

Museo Histórico Regional

Jsme kousek od muzea Histórico Regional a tam naše vstupenka platí. Je tu vše od kosterních nálezů dinosaurů přes Inky až po španělské dobyvatele. Smí se tu fotit!

Dvoupatrové kolonialní nádvoří muzea Histórico Regional v Cuscu s oblouky a červenými okny
Nádvoří muzea Histórico Regional

Nemáme moc hlad, a tak se v místním bistru zastavujeme na ovocné džusy a Petr si dává oblíbenou empanádu – taštička z listového těsta plněná mletým hovězím. A neodolali jsme ani kousku citrónového dortíku s čepicí ze sněhu z bílků.

San Francisco a tržnice San Pedro

Další kostel na seznamu je San Francisco na stejnojmenném náměstí. Opět platíme vstupné – vstupenka zde neplatí. Cink, cink – 15 Sol na osobu. Opět se nesmí fotit. Ke kostelu přiléhá ambit, takže alespoň jedna fotka. Raritou je největší obraz v Jižní Americe – zobrazuje rodokmen Františka z Assisi a měří 9 × 12 metrů. Jsou tu i otevřené krypty s kostmi a lebkami.

Barevné trojúhelníkové vlajky na tržišti u kostela San Francisco v Cuscu
Barevné vlajky v ulicích Cusca
Ambit kláštera San Francisco v Cuscu s červenými sloupy a upravenou zahradou
Ambit kláštera San Francisco

O pár bloků dál je tržnice San Pedro – obrovská hala, kde se dají koupit turistické dárky i čerstvé maso, sýry a zelenina. Je tu i oddělení s čerstvými ovocnými nápoji, kde si u pultíku Anity objednáme skvělé džusy.

Obrovský interiér tržnice San Pedro v Cuscu s stánky a zákazníky
Tržnice San Pedro – pod jednou střechou suvenýry, ovoce, maso i džusy
Kečuánka v tradičním oděvu přede vlnu u tržního stánku v Cuscu
Prodavačka přede vlnu – tradiční řemeslo přímo u stánku se suvenýry

Qorikancha – chrám Slunce

Procházíme kolem tržnice dolů ke klášteru Santo Domingo, kde jsou zachovalé zdi inckého chrámu Slunce – Qorikancha. Vstupné platíme znova – tentokrát 20 Sol na osobu. Fotit se tu mohlo jen částečně.

Pohled z podloubí Qorikanchy přes kamenné sloupy na věž kláštera Santo Domingo
Qorikancha – klášter Santo Domingo byl postaven přímo na zdech inckého chrámu Slunce
Zachovalé incké kamenné zdi uvnitř kláštera Santo Domingo – Qorikancha v Cuscu
Incké zdi Qorikanchy – Španělé klášter postavili doslova na incké základy
Zahrada kláštera Santo Domingo – Qorikancha s výhledem na střechy Cusca a okolní hory
Zahrada Qorikanchy a panorama Cusca

Po návštěvě kláštera nacházíme správný vchod do muzea Qorikancha a naše vstupenka tu skutečně platí. Muzeum je v podzemí a pár zajímavostí se tam našlo – třeba jak si někteří Inkové mačkáním upravovali lebky do protáhlého tvaru, nebo jak léčili pomocí díry do lebky (trepanace).

Pláštěnky a déšť

Jsou 4 hodiny odpoledne a my jsme umuzeovaní. Nad Cuscem se stahují mraky, jsou vidět blesky a začíná krápat. Do hotelu to máme asi 1,5 km, jdeme pěšky. Kus cesty se dalo jít ještě tak tak, ale pak se spustil liják. Nasazujeme pláštěnky – čekat, až déšť polevý, nemá cenu, bude pršet až do rána. Od kolen dolů jsme stejně promočení a na hotelu vyléváme vodu z bot.

Tři turisté v barevných průhledných pláštěnkách – bílé, žluté a růžové – stojí před obchodem v Cuscu
Pláštěnky jsou záchrana
Cusco ulice s červenou věží kostela a kopci s domy v pozadí
Cusco v poledním slunci – dřív, než přišel déšť

Večeře ve veganské restauraci

Na večeři nechceme jít nikam daleko, protože stále prší. Jdeme do veganské restaurace hned v sousedním domě. Procházíme chodbičkami, krytými nádvoříčky a vystupujeme do patra, kde je kryté nádvoří s krby a plynovými ohřívači – je tu venku, ale útulně. Po dobré večeři odpadáme. Zítra nás čeká poslední výlet a budeme muset hodně brzy vstávat.

Pokrm z veganské restaurace na hliněném listovém talíři – křupavé trojúhelníky, salát a limetka
Večeře ve skvělé veganské restauraci