E-maily z Tchaj-wanu

Výběr kapitoly:

‍Den sedmý (pátek 9.8. 2019)

‍Na dnešek byl ohlášen vrchol tajfunu Lekima a nedoporučovali nám vycházet. Bylo státní volno, a tak měla většina obchodů stejně zavřeno a ze stejného důvodu odpadl Katce dnešní závěrečný program. Dopoledne po snídani jsme tedy trávili odpočinkem na pokoji a konečně taky malováním našich zážitků.


‍Tajfun tu nakonec nebyl tak dramatický, jak to možná vyznělo ze zpráv v českých médiích. Bylo tu sice trochu víc větrno a občas lilo, ale vůbec ne tolik, jak jsme čekali. Nijak se ale neochladilo, bylo pořád přes 30°C a ještě větší prádelna, než obvykle.


‍V podvečer se nebe protrhalo, a tak jsme vyrazili na obhlídku mrakodrapu 101, což ještě nedávno býval nejvyšší mrakodrap na světě (teď má primát Dubaj). Jeden z nejlepších výhledů má být ze Sloní hory. Je to kopeček na okraji Taipei, pod nějž se dá dojet metrem. Neměli jsme představu, jak moc velký kopec to je, ale asi 500-600 schodů na vyhlídku nám dalo zabrat. Výhled byl opravdu pěkný, ale byli jsme tam už za tmy a lepší fotky by byly bývaly byly hned po západu slunce. Snad se to podaří někdy příště.


‍Po výstupu na Sloní horu nám vyhládlo, a tak jsme popojeli metrem na nejbližší noční trh. Je to pár uliček zaplněných pouličními stánky s jídlem a oblečením a elektronikou.


‍Začali jsme “lízátky”, říkáme tak špízům na špejli. Pak jsme se usadili v malé restauraci. Chvíli jsme vybírali, dešifrovali písmo a zaškrtali 6 jídel. Dnešní skóre úspěšnosti bylo 5 ze 6. Jedno jídlo jsme netrefili. Místo zeleniny jsme dostali nudle. Petr si objednával kuřecí polévku se zázvorem. Polévka ale byla hrozně hořká. Podívali jsme se znovu na jídelníček a nebyl to ginger, ale ginseng tedy ženšen. Ženšenovou polévku si příště už určitě nedáme. Bára pro změnu trpěla u švestkového džusu, který měl kouřový nádech. Náladu nám ovšem spravila naprosto skvělá “mléčná” ryba na fazolové omáčce se zázvorem.


‍Vrcholem večera byla “krouhaná zmrzlina” (shaved ice cream). Je to místní specialita, kdy se z kusu ochuceného ledu nakrouhá na jemné kousky obrovský kopec “zmrzliny” a k tomu se přidá zahuštěné mléko a v našem případě mango. Jedna normální porce stačila pro tři až až. Cestou zpět na metro nás zlákala ještě jedna zmrzlina - mučenková a čokoládová.

Další cestopisy na k-gallery.cz:

E-maily z Japonska | E-maily z Japonska 2 | Velké vlakové dobrodružství