10.3.2025
Dnešní den byl cestovací. Z nejsevernějšího bodu naší cesty na Honšú až na jižní ostrov - Kjúšú.
Odjet bylo potřeba co nejdřív, čeká nás celkem 7 vlaků a víc než 1300 km cesty. Snídaně nás opět nezdržela, byla jako ta včerejší přes kopírák. Bydlet tu více nocí, dala by se považovat za mučení.

Včera večer jsme se snažili zařídit jízdenky online, alespoň na první část cesty do Tokia. Nakonec jsme to nechali být, protože nebylo jasné, kde se dají objednané jízdenky vyzvednout, nabízené Tokio se nehodilo. Jízdenky jsme nakonec koupili v automatu na nádraží během 3 minut.
První část trasy z Nikkó jsme jeli lokálkou, co vypadala jako metro. V Utsunomiya během přestupu na šinkanzen si stihneme koupit svačinu na cestu a doplnit tekutiny. Krátce po 11. hodině šinkanzen dorazil do Tokia. Optimisticky jsme si naplánovali pokračovat dál v 11:27, ale to by šlo, jen kdybychom již měli jízdenky. Prodejní automat jsme nenašli, museli jsme si vystát frontu k prodejnímu okénku, což trvalo skoro půl hodiny. Nakonec odjíždíme v 11:57 do stanice Mishima.

Cestou na nás vykukuje velká bílá hora - Fuji. To je hlavní foto objekt dnešní cesty, byť cíl cesty je ještě mnohem dál. Abychom mohli Petrovi splnit sen o šinkanzenu před Fuji, musíme se dostat do místa, kde šinkanzeny překonávají řeku Fuji u města Fuji pod horou Fuji na mostě Fujikawa bridge.
Původní plán byl zanechat kufry v úschovně na nádraží v Mishimě. Jenže jsme nenašli 2 skříňky odpovídající našim kufrům. Obešli jsme celé nádraží a Petr už zmalomyslněl, protože se před Fuji objevily mraky, a chtěl to vzdát. To mu Katka nedovolila, a tak jsme nasedli na další lokálku do městečka Fujikawa i s kufry. Vzhledem k velikosti Fujikawy jsme tušili, že ani tam nebude úschovna zavazadel, což se brzy potvrdilo.

Od nádraží k řece jsou to sotva 2 km, ale táhnout kufry se nám nechtělo. Jako na zavolanou stál před nádražím starý taxík s paní řidičkou. S pomocí překladače jsme se dohodli, kam zhruba chceme jet. Ještě jsme přesně nevěděli, kde to bude nejlepší na focení. Během 5 minut vyndáváme kufry na opuštěném parkovišti vedle řeky a domlouváme odvoz zpět za hodinu.

Tahání kufrů jsme se stejně nevyhnuli, potřebovali jsme blíž k řece. Táhli jsme je, co to šlo. U bambusového křoví pár metrů od řeky jsme je odhodili a vrhli se na focení, protože nebylo času nazbyt. Šinkanzeny jezdily přes most co 5 minut a Fuji krásně pózovala, bez mraků a za sluníčka.
Cesta zpět od řeky proběhla dle domluvy a během dalších 5 minut nám jel vlak dál do Šizuoky, kde přestupujeme na šinkanzen.
Kupujeme lístky na poslední 2 vlaky a také nějaké to jídlo. V samoobsluze mají dobře vypadající krabičky se suši za víc než přijatelnou cenu. To je naše dnešní večeře spořádaná v rychlosti 300 km/h.

Hotel ve Fukuoce jsme zvolili opět blízko nádraží, ubytovaní jsme tedy během 15 minut po příjezdu.
V plánu máme výlety na východ a na západ od Fukuoky. Na západě, zdá se, bude zítra pršet, ale na východě to vypadá lépe. Zítra se tedy dozvíte kam jsme nakonec vyrazili a jak moc zmokli.