Japonsko 2025
11.3.2025
Dnes jsme se konečně dočkali pořádné bohaté japonské snídaně. Na výběr je spousta teplých jídel, ryby, různé polévky, rýže, nudle, ovoce, zelenina, několik džusů, malé dortíčky a různé pudingy, dokonce i zmrzlina. Zítra se sem budeme těšit.
Petr na mapě zjistil, že hned u nádraží je Yodobashi camera. Nejdřív tedy jdeme tam. Je to zase obrovský obchoďák se vším, co je buď do zásuvky nebo na baterky. Oddělení fotoaparátů je hned v přízemí a první oslovený prodavač hned Petrovi přináší TU clonu na objektiv, kterou v Tokiu neměli. Petr má velkou radost, a šťastná je i Katka, která už nebude muset do takových obchoďáků.
Teď musíme vyzvednout Katčin JR Kjúšú Pass - tedy volnou jízdenku po celém Kjúšú. Vystáli jsme asi 20 minutovou frontu a ještě nám zdarma udělali rezervaci místenek do Nagasaki, směrem na západ. Počasí se vylepšilo a svítí sluníčko.
Do Nagasaki to trvá asi 1,5 hodiny. Musí se ovšem jednou přestoupit. Trať šinkanzenu vedoucí z Nagasaki totiž končí v Takeo-onsen. Mezi Fukuokou a Takeo-Onsenem se tedy jede normálním vlakem.
Přestup naštěstí udělali na stejném nástupišti, takže stačí jen pár kroků přes perón. Vlaky na sebe navazují a na přestup jsou jen 3 minuty. To platí v obou směrech.
Nagasaki. Snad všichni ví, co se tu během 2. světové války stalo. Je tu několik památníků a muzeum atomové bomby. U nádraží jsme nastoupili na tramvaj. Starou tramvaj, ovládá se klikou. Dojeli jsme až k Mírovému parku, kde jsou základy budov, které zbyly po atomovém výbuchu.
O kousek dál je část zachované vrstvy sutin, které zde zbyly. Pokračujeme ještě pár set metrů navštívit muzeum. Vše je tu celkem podrobně popsáno a je tu spousta působivých dobových fotografií.
Velmi působivý architektonicky i obsahově je moderní památník obětem, kde je uchováváno téměř 200 tisíc jmen těch, kteří na následky výbuchu zahynuli. Památník je pod zemí a uprostřed je 12 vysokých skleněných sloupů symbolizujících mír. Sloupy jsou shora prosvětleny denním světlem a v dnešním slunečném dni září. Světlo naděje na mír z památníku vychází i v noci. Ještě že je dnes hezky, venku se naše chmurná nálada, díky slunci, vylepšuje.
Tramvají se zase vracíme zpět do centra. Jdeme nakouknout do Čínské čtvrti. Už jsme dost hladoví a ušlí, a tak si jako první pomoc dáváme napařované čínské knedlíčky s masem a krevetami a jeden s bůčkem. Čínská čtvrť je zvláštní jen tím, že je trochu barevnější, než zbytek města, a v noci tu nic nesvítí.
Míříme pěšky kolem přístavu zpět k nádraží. Původně jsme uvažovali, že v Nagasaki budeme alespoň jednu noc, ale nakonec se nám zdá půlden tak akorát. Je tu ještě pár chrámů a křesťanský kostel, které jsme neviděli, ale něco si musíme nechat na někdy příště. Také výlet lanovkou na kopec nad přístavem prý stojí za to, dnes se nám tam už ale opravdu nechce.
Už je 17 hodin a my ještě od bohaté snídaně pořádně nejedli. Po příjezdu z Fukuoky nás na nádraží v Nagasaki zaujalo oddělení restaurací, a tak jdeme tam. Viděli jsme také reklamu “Nagasaki sashimi city”, takže volba je opět jasná - čerstvé syrové ryby. Jedna z restaurací nabízí misky s rýží a rybami. Pomocí tabletu si objednáváme dvě misky. Ono těch misek ve výsledku bylo víc: polévka, salát, a ještě zvláštní bílá pěna. Ta zřejmě patří na ryby, ale my zvolili tradiční sójovku s wasabi. Bylo to moc dobré, ale poslední sushi v Nikkó to nepřekonalo.
Jdeme si zarezervovat jízdenky na vlaky zpět do Fukuoky a jsme příjemně překvapeni, že to jede už za 10 minut. Vždy několik vagónů je bezmístenkových, takže by to šlo jet rovnou, ale místenka je lepší. Jednak je k JR pasu zadarmo a místenkové vagóny jsou většinou pohodlnější, protože mají v řadě jen 4 sedadla, kdežto ostatní vagóny mají v řadě sedadel 5.
Při výstupu z vlaku ve Fukuoce nás praštila přes nos vůně sladkého, čerstvého pečiva. Postupovali jsme za vůní a hned naproti východu z placené části nádraží byla fronta na čerstvě upečené croissanty. Řadíme se do fronty a objednáváme po dvou od každé příchuti (sladká brambora, čokoláda, bez náplně). Nejvíc nám chutnal ten se sladkou bramborou.
Zítra pojedeme na východní pobřeží. Vyzkoušíme si jízdu bez místenky a bude to trochu napínavé, jestli nás nevyhodí.